Seminář ÚČNK

Korpusová analýza se neřadí mezi metody, které by byly typicky využívané historiky, přesto však nelze opomenout její nesporný přínos při řešení celé řady otázek. Připravovaný příspěvek se proto pokusí představit možnosti a limity korpusové analýzy v historickém výzkumu. Pro tento účel se zaměří na téma z okruhu historických animal studies, válečné a šlechtické koně ve středověku a raném novověku, a to formou případových studií čtyř vybraných slov: destrier, palfrey, steed a courser. Na jejich příkladu bude demonstrováno, co všechno může korpusová analýza a studium (nejen) adjektivních kolokací prozradit o vnímání zvířat v minulosti, o proměnách jejich využití a o jejich vztazích s lidmi.

Prezentace představí potenciál kvantitativních metod při výzkumu vlastních jmen (především jmen osobních a místních). Zaměříme se na výzkumná témata na pozadí vývoje české onomastiky ve 20. století a v prvních desetiletích 21. století; konkrétně se budeme zabývat: 1) kolokační analýzou; 2) morfologickými kategoriemi vlastních jmen; 3) využitím korpusové analýzy proprií v geografii. Přednáška rovněž shrne dosavadní pokusy o aplikaci kvantitativních a korpusových přístupů v onomasticky zaměřeném výzkumu.

• 2023-ČNK-Onomastika a korpus_FINAL_231102.pptx

Příspěvek se zaměří na novou metodu zkoumání evaluativního významu, založenou na sledování kolokačních vzorců a jejich vyhodnocování s oporou výkladových slovníků, a představí výsledky jejího uplatnění při analýze vybraných českých neurčitých zájmen s různou mírou gramatikalizace. Na základě těchto výsledků pak přednáška shrne možnosti jejího využití při budoucích výzkumech spíše subjektivně vnímaných fenoménů.

Příspěvek představí výzkum ekvivalentů neurčitých tvarů slovesných v češtině, ruštině a němčině podpořený korpusovou analýzou na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK. Popis a výzkum těchto tvarů bývá silně ovlivněn různými lingvistickými tradicemi, které se, často v méně zřejmé a předvídatelné podobě, projevují i v lexikografii a v morfologické anotaci korpusů.

V dohledné době bude dokončena další fáze zlepšování/rozšiřování dat Pražského závislostního korpusu. Těžiště této fáze bylo v ruční anotaci tzv. analytické roviny, tj. roviny povrchové syntaxe; pro anotovaná data přitom již byla k dispozici anotace na rovině hloubkové syntaxe. Srovnání obou anotačních přístupů nás vedlo k zamyšlení, do jaké míry je možné oddělit formální popis od významového. V přednášce tuto otázku ilustrujeme na konkrétních příkladech.

Národní knihovna ČR v rámci svých aktivit digitalizuje, dlouhodobě uchovává, spravuje a zpřístupňuje novodobé knihovní fondy a rovněž získává, sklízí, uchovává a zpřístupňuje bohemikální webové zdroje. V součtu se jedná o více než 920 TB dat. Tato přednáška představí posluchačům data, se kterými obsahoví správci a kurátoři pracují, a rovněž přiblíží jejich každodenní práci.

Přednášející představí Korpus českého verše a aplikace, které s ním umožňují pracovat. Pozornost bude věnována zejména jejich praktickému využití doma i ve škole. Zájemci si mohou připravit vlastní básně, které hodíme do stroje.

Jazyk je jedním z důležitých nástrojů budování ideologií a hlavním prostředkem manipulace. Snadnou cestou k ovlivňování společnosti je používání klíčových výrazů, které na sebe vážou specifické, často negativní konotace. Tyto konotace už dávno nemusejí souviset s faktickým obsahem, například fašismus už dávno není jen italskou poválečnou ideologií, ale v podstatě vším: mluví se o fašismu duhovém, liberálním, komerčním. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, co o vzestupu fašistů, fašismu, nacistů a nacismu v našem jazykovém prostředí umějí říct jazykové korpusy a proč je nezbytné o těhle fenoménech mluvit ve škoní výuce, a to nejen češtiny.

V přednášce představím projekt GA ČR zaměřený na teoretický výzkum a následné korpusové zachycení tzv. globální koherence v českých psaných textech. Analýza je založena na hierarchické strukturaci nižších a vyšších textových jednotek a na existenci vztahů soudržnosti mezi těmito jednotkami na všech úrovních hierarchie. Umožnuje tak odlišit jednotlivá témata a podtémata v textu, vztahy mezi nimi či relativní důležitost jednotlivých textových segmentů pro smysl celkového sdělení. Zaměřím se jak na výhody tohoto přístupu k textu, tak na jeho meze, týkající se především reprezentace a otázek interpretace textu.

téma bude upřesněno...